Po přijetí poslední novely zákoníku práce mají od 1. 10. 2023 zaměstnanci pracující na DPP nárok na příplatky za práci v sobotu, neděli, ve svátek, v noci a ve ztíženém pracovním prostředí. Toto navýšení příjmu z DPP však nemusí vždy představovat výhodu.

Příplatky a rozhodná částka příjmu pro odvody pojistného

V souladu se zněním zákona o nemocenském pojištění platným do konce roku 2023 jsou zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce účastni pojištění, pokud jim byl zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč. Zjednodušeně řečeno, pokud tedy zaměstnanec pracující na DPP obdrží v daném měsíci příjem včetně příplatků vyšší než 10 000 Kč, bude tento příjem podléhat odvodům pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění (výši limitu stanoví zákon o nemocenském pojištění, ostatní složky povinného pojistného jsou ale na tento zákon navázány). Je tedy zřejmé, že pokud se bude příjem zaměstnance bez příplatků pohybovat někde těsně pod hranicí 10 000 Kč a příplatky způsobí překročení této hranice, může zaměstnanec ve výsledku dostat nižší čistý příjem, než pokud by na příplatky nárok neměl.

Limit 10 000 Kč se dle právní úpravy platné do konce roku 2023 počítá za každého zaměstnavatele zvlášť (tj. zaměstnanec může mít např. u tří různých zaměstnavatelů příjmy z DPP u každého do výše 10 000 Kč, a žádný z těchto příjmů tedy nebude podléhat pojistnému).

Nové limity pro odvody pojistného dle konsolidačního balíčku

V souvislosti s přijetím konsolidačního balíčku, který má nabýt účinnosti 1. 1. 2024, dojde ke změně v nastavení výše uvedeného limitu (respektive k zavedení dvou limitů). Limit (rozhodná částka) nebude nadále stanoven jako pevná částka, ale bude vázán na průměrnou mzdu stanovenou pro daný kalendářní rok.

Pro příjem z DPP od jednoho zaměstnavatele je rozhodná částka pro odvody pojistného stanovena ve výši 25 % průměrné mzdy po zaokrouhlení na celé pětsetkoruny směrem dolů. Pokud uvažujeme průměrnou mzdu za rok 2023 ve výši 40 324 Kč, vycházel by limit na základě uvedeného výpočtu na 10 000 Kč. Pro příjem z DPP od více zaměstnavatelů je rozhodná částka stanovena ve výši 40 % průměrné mzdy po zaokrouhlení na celé pětsetkoruny směrem dolů. Podle průměrné mzdy za rok 2023 by tedy tento limit vycházel na 16 000 Kč. Oproti současnému znění zákona (kdy pojistnému podléhá příjem vyšší než stanovený limit) bude pojistnému nově podléhat příjem aspoň ve výši rozhodné částky. Pokud tedy bude mít zaměstnanec započitatelný příjem přesně ve výši dané částky, pojistné již bude třeba z tohoto příjmu odvést.

Daň z příjmů: srážková vs. zálohová daň

Na limit stanovený zákonem o nemocenském pojištění je navázáno i zdanění tohoto příjmu daní z příjmů fyzických osob. Dle aktuálního znění zákona o daních z příjmů jsou příjmy z DPP, jejichž celková výše u jednoho plátce nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč (za předpokladu, že zaměstnanec nepodepsal u tohoto zaměstnavatele prohlášení k dani) samostatným základem daně pro zdanění tzv. srážkovou daní.

Po přijetí konsolidačního balíčku bude limit 10 000 Kč nahrazen odkazem na nové limity v zákoně o nemocenském pojištění (tj. 25 % a 40 % průměrné mzdy), slovo „nepřesáhne“ však zůstává. Pokud zaměstnanec bude mít příjem přesně ve výši dané částky, bude tento příjem již podléhat odvodům pojistného (jak již bylo uvedeno výše), nicméně stále ještě může být daněn srážkovou daní, protože rozhodnou částku nepřesáhl.

………………………

V případě jakýchkoli dotazů k výše uvedenému se obraťte na autory tohoto článku – Dana Provázková a Michal Zahradník.

Tento dokument je jen obecným sdělením a není právní radou v konkrétní záležitosti.