Alespoň tak někteří, především pak politici, označují poslední novelu zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů pod číslem 286/2021 („Novela“).

Novela je poměrně rozsáhlá, proto v tomto článku nemáme ambici okomentovat tuto v její celistvosti, toliko upozorňujeme na některé aspekty, které mají dle našeho názoru nejzásadnější vliv na postavení našich klientů, mezi které patří nejen oprávnění, ale i povinní nebo např. zaměstnavatelé provádějící srážky ze mzdy. Novela vedle exekučního řádu novelizuje i další zákony, předně pak občanský soudní řád.

Zastavení bezvýsledných exekucí – Exekuční „amnestie“

Novela přináší institut povinného zastavení exekučního řízení, a to hned na několika místech v několika odlišných situacích:

  • v přechodných ustanoveních se skrývá pravidlo, dle kterého má dojít k zastavení exekucí vedených pro částky nepřevyšující 1.500 Kč, pokud byly neúspěšné v posledních 3 letech před nabytím účinnosti novely. Tomuto může oprávněný zabránit, složí-li k výzvě exekutora zálohu na náklady exekučního řízení, avšak jen na další 3 roky. Za pohledávky, kterých se zastavení exekuce týká, může oprávněný jako náhradu uplatnit slevu na dani z příjmů ve výši 30% jistiny pohledávek;
  • dochází k vložení nového znění § 290 odst. 1 občanského soudního řádu, na základě kterého soud zastaví exekuce srážkami ze mzdy, pokud povinný po dobu 2 let nepobírá mzdu nebo pokud po dobu 3 let nepobírá mzdu alespoň ve výši, aby mohly být srážky prováděny;
  • Novela dále přináší obecné pravidlo ohledně zastavení bezvýsledných exekucí, a to, pokud se nepodaří vymoci ničeho po dobu 6 let od zahájení exekuce. Tomuto může oprávněný předejít, pokud složí zálohu na náklady exekuce, přičemž v takovém případě se exekuční řízení prodlouží o další 3 roky. Narozdíl od zastavení bezvýsledných exekucí na částky nepřevyšující 1.500 Kč dle přechodného ustanovení, zde Novela nepočítá s kompenzací v podobě slevy na dani z příjmu, což může působit nesystémově či diskriminačně.

Ani jeden z výše uvedených důvodů zastavení exekuce se netýká exekucí prodejem nemovitých věcí.

 

Změny v mobilárních exekucích

Zásadní změnou prošli tzv. mobilární exekuce, tj. exekuce prodejem movitých věcí. Nově je zakotveno pravidlo, že vůči povinnému fyzické osobě nelze vést více než jedno exekuční řízení prodejem movitých věcí. Dochází tak de facto k zákonné koncentraci exekučního řízení, u exekutora, který zahájil řízení jako první.

Novela rovněž umožňuje povinným fyzickým osobám odvrátit prodej jejich movitých věcí, pokud se zavážou dobrovolně hradit alespoň o 1.500 Kč měsíčně více, než je rámec zákonných srážek. Odklad mobilární exekuce však exekutor zamítne, pokud zjištěná cena všech movitých věcí povinného pojatých do soupisu zjevně přesáhne třicetišestinásobek částky, kterou by povinný takto hradil.

Exekuce vůči osobám pobírajícím starobní či invalidní důchod a osobám mladistvým bude podstatně omezena, kdy např. není možno postihnout obvyklé vybavení domácnosti. Co je a co není obvyklé vybavení domácnosti teprve ukáže až praxe.

 

Srážky ze mzdy

Změnou projde i režim srážek ze mzdy, kdy plátci mzdy mají právo na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za každý kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy nebo jiných příjmů povinného. Náhradu si bude plátce moci odečíst ze srážených částek před jejich přeposláním exekutorovi.

 

Změna pořadí splácení dluhu

Při exekuci se nově bude splácet vedle nákladů na vedení exekuce nejprve jistina dluhu. Až pak se bude splácet úrok, úrok z prodlení a náklady oprávněného. Bude tak aplikováno pravidlo odlišné od úpravy občanského zákoníku, ale úprava se tak více přiblížila principům používaným v případě insolvence.

 

Otázka teritoriality

Mediálně hojně diskutovaná otázka zavedení exekutorské teritoriality v Novele nakonec řešena není. Nicméně snahy o její zavedení se objevují stále, přičemž se lze setkat s argumentem, že tímto způsobem má být omezen „podnikatelský způsob“ výkonu činnosti exekutorem.

Na tomto místě si dovolujeme připomenout, že před zavedením institutu soukromých exekutorů, byl prováděn výkonu rozhodnutí prostřednictvím místně příslušných soudních vykonavatelů, přičemž jak ukázala praxe, byl tento systém málo výkonný. V rámci snahy o zvýšení obecné vymahatelnosti práva byl tedy do českého práva zaveden institut soukromého exekutora coby podnikatele, přičemž zvolené řešení se ukázalo jako funkční. Považovali bychom tedy za nešťastné, pokud by v rámci řešení excesů, ke kterým v rámci činnosti exekutorů dochází, došlo ke zvrácení toho pozitivního, co zavedení institutu soukromých exekutorů do českého právního řádu přineslo. Vývoj situace budeme i nadále sledovat.