Dle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 3885/2017 ze dne 27. března 2019 („Usnesení“) může s účinností od 1. ledna 2014 řádná účetní závěrka zpracovaná za předchozí účetní období sloužit jako podklad pro rozdělení zisku až do konce následujícího účetního období.
Vzhledem ke změnám v právní úpravě rozdělování zisku akciové společnosti (ale nejen té), ke kterým došlo s účinností k 1. ledna 2014, Nejvyšší soud v přelomovém Usnesení definitivně upustil od judikaturních závěrů přijatých při výkladu obchodního zákoníku.
Původní judikatura přitom dlouhodobě dovozovala pravidlo, že po uplynutí lhůty pro konání valné hromady za účelem projednání řádné účetní závěrky (do 6 měsíců po skončení účetního období) nemůže řádná účetní závěrka zpracovaná za předchozí účetní období sloužit jako podklad pro rozdělení zisku. Jinými slovy, valná hromada nemohla na základě takové řádné účetní závěrky rozhodnout o rozdělení zisku akcionářům (společníků) po uplynutí šesti měsíční lhůty od ukončení předchozího účetního období. K zabránění vyplácení podílů na zisku „na úkor“ věřitelů by měl nyní postačovat tzv. insolvenční test.
Nadto se dle Nejvyššího soudu v režimu zákona o obchodních korporacích nadále neprosadí ani dřívější zákaz přiznání podílu na zisku členům představenstva a dozorčí rady (tzv. tantiémy) bez současného schválení zisku k rozdělení akcionářům (dividendy).
Naopak, i po 1. lednu 2014 platí, že vytvoří-li akciová společnost zisk, valná hromada může rozhodnout o tom, že zisk nebude rozdělen mezi akcionáře pouze z důležitých důvodů a při současném respektování zákazu zneužití většiny hlasů.
Řešíte, co vše vzít v potaz při rozdělení zisku? Rádi Vám poradíme ve Vaší konkrétní situaci.
Budete-li si přát další informace, obraťte se prosím na Jiřího Absolona nebo na svoji kontaktní osobu v naší kanceláři.
Tento dokument je jenom obecným sdělením a není právní radou v konkrétní záležitosti.
