Završení legislativního procesu se dočkal zákon o preventivní restrukturalizaci[1], který byl poměrně dlouho diskutován nejen specifickým okruhem odborné veřejnosti. Tento zákon provádí transpozici směrnice EU 2019/1023 o restrukturalizaci a insolvenci[2]. Česká republika již byla v prodlení s provedením této směrnice. Výsledkem je to, že přijatý zákon č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci byl publikován ve Sbírce zákonů dne 22. září 2023 a účinnosti nabyl hned následující den.

Základní principy preventivní restrukturalizace

Preventivní restrukturalizace představuje z hlediska českého právního řádu zcela nový institut cílený výlučně na obchodní korporace v přechodných finančních potížích s dosažením včasné sanace podnikatele. Nutno zdůraznit, že se dotýká podnikatelů, kteří nejsou v úpadku a provedením preventivní restrukturalizace lze očekávat jejich ekonomické oživení. Zjednodušeně řečeno, preventivní restrukturalizace je hraniční situací mezi prevencí a insolvencí.

Jak preventivní restrukturalizace funguje

Preventivní restrukturalizace je dobrovolný nástroj řešení ekonomických obtíží. Podnikatelé vedou neformální vyjednávání s vybranými klíčovými věřiteli o restrukturalizačním plánu, který má za cíl zachránit závod a obnovit jeho životaschopnost. Na rozdíl od dohody o standstillu (tj. o dočasném nevymáhání dluhu) nebo od dvoustranné dohody o odpuštění části dluhu (haircutu) však bude za určitých podmínek možné dohodu vtělenou do restrukturalizačního plánu prosadit i proti vůli některých nesouhlasících věřitelů.

Soudní řízení a preventivní restrukturalizace

Do formálního soudního řízení přejde preventivní restrukturalizace výjimečně v dílčích případech, jako je vyhlášení všeobecného moratoria nebo individuálního moratoria, v řízení o potvrzení restrukturalizačního plánu proti vůli některých věřitelů nebo v řízení o předběžném přezkumu spornosti pohledávky.

Předpoklady pro vstup do preventivní restrukturalizace

Nutno zdůraznit, že preventivní restrukturalizace vychází ze základního překladu, že podnikatel je v dobré víře v zachování životaschopnosti svého závodu, resp. v proveditelnost svého restrukturalizačního plánu a vůbec se nenachází v platební neschopnosti, jakožto jedné z forem úpadku.

Zákon nerozlišuje, zda se podnikatel dostal do finančních obtíží svými rizikovými kroky, přemrštěnou expanzí nebo špatným řízením rizik – nezkoumá tedy, z jakých objektivních nebo subjektivních příčin se podnikatel do těchto obtíží dostal. Preventivní restrukturalizaci ale nesmí zahájit podnikatel sledující nepoctivý záměr, což je např. podnikatel, který v průběhu preventivní restrukturalizace vědomě uvedl nepravdivé nebo neúplné údaje či porušil dohodu uzavřenou s věřitelem. Preventivní restrukturalizace je dále zapovězena zejména podnikateli, který je v likvidaci či v posledních 5 letech byl u něho zjištěn úpadek. S preventivní restrukturalizací se u fyzických osob nepočítá vůbec.

Sanační projekt

Další zásadní podmínkou je vypracování a předložení sanačního projektu, bez kterého není možné preventivní restrukturalizaci zahájit. Formu i obsah tohoto projektu upravuje zákon a účelem tohoto projektu je poskytnout věřitelům informace o podnikateli zejména z oblasti ekonomické a právní včetně návrhu řešení finančních potíží.

Podoba restrukturalizačních opatření

K překlenutí přechodných finančních obtíží zákon umožňuje podnikateli provést zejména restrukturalizaci majetku, závazků, vlastního kapitálu nebo provozní změny. Tato restrukturalizační opatření budou podnikatelem uvedena v sanačním projektu a poté specifikována v restrukturalizačním plánu. Níže se zaměříme pouze na některá z těchto opatření, přičemž doplňujeme, že jejich výčet není v zákoně vyčerpávající.

Častým případem restrukturalizace majetku bude zejména prodej majetku či závodu nebo přímo vydání majetku dotčeným stranám. Zákon umožňuje i převod části majetku na nově založenou právnickou osobu s účastí dotčených stran. Co se týče restrukturalizace závazků podnikatele, zákon počítá například s prodloužením doby splatnosti dluhu nebo stanovením jiných podmínek splatnosti či prominutím dluhu, což je dnes běžnou praxí v obchodním styku. Do restrukturalizace závazků může spadat však i kapitalizace pohledávky věřitele podnikatele, čímž věřitel získá majetkovou účast u podnikatele.

Je zcela na zvážení podnikatele, jaká restrukturalizační opatření či provozní změny s ohledem na svou majetkovou a finanční situaci nabídne věřitelům.

Vztah k insolvenčnímu řízení

Insolvenční řízení je již pro dlužníky, kteří se nacházejí v úpadku či jim alespoň hrozí. Preventivní restrukturalizací se chce úpadku podnikatel vyhnout a svůj podnik provozovat, cílem je obnova provozu obchodního závodu. V insolvenčním řízení je prvořadým cílem co nejvyšší (a v principu poměrné) uspokojení všech věřitelů, reorganizace je sice možná, ale je mnohem více formalizovaná, a fakticky se většina úpadků řeší konkursem, tj. řízenou likvidací společnosti a rozprodejem zbylého majetku.

Insolvenční řízení počítá se všemi věřiteli, preventivní restrukturalizace jen s vybranými věřiteli, těmi hlavními, na které se sám podnikatel obrátí se svými restrukturalizačními opatřeními, a kteří s nimi musí vyslovit souhlas.

Rovněž je zřejmý rozdíl v publicitě, když informace o zahájení insolvenčního řízení je okamžitě zveřejněna v insolvenčním rejstříku včetně insolvenčního návrhu, ale informace o průběhu preventivní restrukturalizace jsou v principu neveřejné. Zákon počítá s budoucím zřízením restrukturalizačního rejstříku, v němž se budou publikovat vybraná rozhodnutí restrukturalizačního soudu a účinné restrukturalizační plány, většina přijatých dohod s věřiteli tak zůstane důvěrných.

Závěr

Cílem tohoto článku je seznámení se základními principy a předpoklady, na kterých preventivní restrukturalizace spočívá. Jak se tento institut bude využívat v praxi ukáže až čas a zejména judikatura, která bude reagovat na vzniklé problémy. Pokud sanační plán bude počítat se zahrnutím různých skupin věřitelů a skupin společníků, může být v praxi potíž najít shodu a dohodnout se na restrukturalizačním projektu. V praxi lze předpokládat pravděpodobnost úspěšné preventivní restrukturalizace spíše u podnikatelů s jednoduchou strukturou klíčových věřitelů, jejichž počet bude nižší. Výhodou budou rovněž dlouhodobé vztahy podnikatele s jednotlivými věřiteli, jako jsou banky, dlouhodobí a koncentrovaní odběratelé nebo dodavatelé.

[1] Sněmovní tisk č. 371/0 vládní návrh zákona o preventivní restrukturalizaci

[2] Plným názvem směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1023 ze dne 20. června 2019 o rámcích preventivní restrukturalizace, o oddlužení a zákazech činnosti a opatření ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice (EU) 2017/1132 (směrnice o restrukturalizaci a insolvenci)

 

V případě, že si budete přát další informace, obraťte se prosím na svou kontaktní osobu v naší kanceláři nebo na Marii Gallistlovou a Michala Zahradníka.

Tento dokument je jen obecným sdělením a není právní radou v konkrétní záležitosti.